Jednoho dne večer (19.3.2001) u nás zazvonila nečekaná návštěva společně s téměř ročním pejskem. Odolejte tomuto překvapení, zvláště když vás tehdy devítiletá dcera přesvědčuje, že je to ten nejkrásnější pejsek a že se o něj bude starat … tak tedy u nás zůstal, zaplatila jsem zálohu a stala se majitelkou Moskevského dlouhosrstého toy teriéra – psa jménem Chulli Bajami. Toto je začátek mého chovatelství. Začala jsem jezdit na výstavy, našla jsem mnoho nových přátel a úplně jsem propadla psímu kouzlu.

Dalším zlomovým okamžikem byl 15. březen 2003. Po výstavě v Ostravě jsem se jela podívat na již dvouletou fenku Aranku. Nakonec jsem odvezla i její mámu Axanu, tehdy šestiletou. Obě dvě si velice rychle na nás přivykly a jsou to ty nejmazlivější a nejvděčnější fenky. Chulligán sice ze začátku trochu žárlil, ale dnes je z nich šťastná trojka.

V létě se oběma fenám narodila krásná štěňátka a ze mne se konečně stala opravdová chovatelka.

Krásnou fenku Bonnii jsem darovala jako vánoční dárek do spoluvlastnictví mým rodičům. Je to jejich mazlíček, je velice krásná, ale nechce se vystavovat. Škoda, ale jezdit s ní na výstavy je trápení pro nás obě. A tak jsem to vzdala.

Dne 23.3.2006 porodila Kikina (tak říkáme Arance) štěně, které jsme pojmenovali Honeymoon. Tak nádherného jedináčka jsem nedokázala prodat. Dnes už je tříletá, ale vypadá a stále se chová jako štěně. Je hodně mazlivá a miluje chlapy. A výstavy ji nevadí! Tak teď už jen čekám, až bude mít svá první štěňátka.

Bohužel už nás také potkala smutná událost. Chulíček ve svých 9 letech vběhl pod auto. Vzpomínáme na něj s láskou a slzou ...
 

 
 

 
 

fenka Axana - na fotce ve věku 6,5 let